Ohlédnutí za Milošem Pickem (1926-2011)

Miloše Picka jsem poznal v Prognostickém ústavu ČSAV v polovině devadesátých let. Musím přiznat, že jsem zpočátku nedocenil velkou osobnost Miloše Picka, který byl nejenom významným ekonomem, ale také velkým člověkem s pohnutým životním osudem, který si více než užil pohnuté dvacáté století, ve kterém prožil dlouhých 74 let svého života.

A přitom stačilo tak málo a Miloš mohl ukončit svůj život již v 18 letech, kdy stál na rampě vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau před dr. Mengelem. Nebýt solidarity vězně, který mu poradil zvýšit věk na 20 let a změnit profesi, byl by život Miloše Picka skončil velmi rychle. Rád bych připomenul jeho strhující vyprávění o útěku z pochodu smrti a poutavý popis pochodu Sudetami – Přepisování dějin místo pokání. Stejně tak strhující je i jeho vyprávění válečných prožitků – Naděje se vzdát neumím. Kolik hrůzy je v těch prostých slovech, kterými líčí své vzpomínky na dobu prožitou v Terezíně, na selekci na osvětimské rampě či další válečné útrapy z putování po německých koncentrácích…

"Byl to člověk, kterému rozhodně sociální rozměr ekonomie nebyl cizí"

A právě mezilidská solidarita, která mu zachránila život v koncentračních táborech vedla k tomu, že Miloš Pick byl vždy člověk, který se snažil svoji profesi ekonoma spojit se zájmem o lidi. Byl to člověk, kterém rozhodně sociální rozměr ekonomie nebyl cizí a proto také byl dlouholetým členem ČSSD a vedoucí osobností její národohospodářské komise.

Miloš Picky byl zároveň člověkem, který přistupoval k číslům, k tvrdým datům s velkou pokorou. Snad to bylo dáno tím, že ekonomii vystudoval na ČVUT. Byl absolventem oboru statisticko-ekonomické inženýrství.

Po Listopadu 1989 působil Miloš Pick především jako interní, později jako externí analytik v Oddělení makroekonomických analýz a prognóz při Českomoravské konfederaci odborových svazů. Byl rovněž čelným členem vládního týmu místopředsedy vlády Františka Vlasáka na počátku devadesátých let, který připravil alternativní strategii ekonomické reformy, která odmítala překotnou liberalizaci zahraničního obchodu, příliš velké znehodnocení měny a především však kupónovou privatizaci. Bohužel vyhrála neoliberální varianta Václava Klause, která rozvrátila český průmysl, umožnila vydělat hrstce vyvolených a v konečném důsledku způsobila, že je více průmyslových podniků v zahraničních rukách než bylo nezbytné.

"Miloše Picka trápil neuspokojivý stav světové ekonomiky"

Miloše Picka tyto problémy vždy velmi trápily, neboť viděl na konci rozhodovacích procesů lidi, kteří trpí chybnými politicko-ekonomickými rozhodnutími. Stejně tak Miloše Picka trápil neuspokojivý stav světové ekonomiky, jehož fungování vedlo a vede ke stále větším sociálním nerovnostem, k úbytku pracovních míst a vytváření nerovnováh, které ohrožují stabilitu nejen hospodářského systému, ale také stabilitu politicko-sociální, či sociální soudržnost. Svoje obavy o budoucí směřování světa vyjádřil ve svém posledním článku „Quo vadis, homo sapiens“, který vyšel v Britských listech.

A ještě jedno musím zmínit. Miloš Pick mne vždy zahanboval svojí pracovitostí, svojí důsledností, svojí sveřepostí dotáhnout věci do konce. Pracoval, psal, diskutoval, snažil se nás všechny úkolovat i ve vysokém věku a velmi nemocen. Bude nám chybět…
Čest jeho památce!

Autor: Jan Mládek

1.11.2011